Provence style interiéry: Levandulová vášeň pro malé byty i přespávací hosty
Samotný výběr matrace je další kapitola. Na svou postel s úložným prostorem jsem pořídila pěnovou matraci o výšce 18 centimetrů. Nevybírejte příliš měkkou, jinak se propadnete a probudíte se s bolavými zády. Ta moje je na pevném lištovém roštu, který jsem nechala vyrobit na míru. Rošt je z buku, lišty jsou od sebe vzdálené 3 centimetry. Tím se zajistí dobré větrání matrace a zároveň pevnost. Kdo by chtěl spát na proleželém gauči? Nikdo. Přesně proto je lepší investovat do kvalitního spaní. A když je navíc schované v nábytku, který ladí s celkovým stylem, je vyhráno. Rustikální interiér mě naučil, že právě spací zóna je srdcem domova, i když je v rozloze pouhé dva metry čtvereč
Když jsme se předloni stěhovali do bytu 2+kk, netušila jsem, že se právě ložnice stane mým největším designérským oříškem. Místnost měla sotva dvanáct metrů, a přitom jsem v ní chtěla nejen postel a šatní skříň, ale i pořádný work area in the bedroom. Manžel pracuje z domova tři dny v týdnu a já potřebuji místo na šicí stroj a rozložené střihy. První pokus o umístění psacího stolu k oknu skončil katastrofou – stůl zabral půlku podlahy a kolem postele jsme museli chodit bokem. Pak mi došlo, že klíčem není menší stůl, ale chytřejší výběr post
Poslední rada. Nehledejte dokonalost. Rustikální interiér je o nedokonalosti. O dřevě, které má suky a praskliny. O hrnečku s odštípnutým okrajem, který máte po babičce. O dečce, kterou jste našli na blešáku. Právě tyhle nedokonalosti dělají domov domovem. A pokud máte malý byt, buďte kreativní. Místo obrovské skříně pořiďte otevřený věšák z dřevěných latěk. Místo komody dejte dřevěnou bednu na kolečkách. A hlavně - každý večer, když vytáhnete svoji postel s úložným prostorem z rohu, vzpomeňte si, že jste si ten kousek klidu vybudovali sami. Žádný katalog, žádná rada odborníka. Jen vaše ruce a vaše hlava. A to je na rustikálním interiéru to nejcenněj�
Poslední rada: nespěchejte. Než se pustíte do štětců a špachtlí, vezměte si vzorníkybarev a nanosíťku na zeď. Podívejte se, jak se mění barva v průběhu dne, jak na ní leží světlo z okna a jaký stín vrhá rozložená pohovka s foam mattress. Někdy stačí posunout polohu sedačky o deset centimetrů a celý plán na wall finishing se změní. Mně se osvědčilo udělat si fotoaparátem snímky a překreslit na ně možnosti. Až pak vezmete do ruky váleček. Věřte mi, že když si uděláte tu práci předem, nebudete za půl roku přemalovávat, protože vám pak vlezou pod kůži nové nápady. A jedna technická poznámka: pokud plánujete postel s úložným prostorem, nechte u postele alespoň půl metru volné zdi na wall finishing, jinak budete každé ráno dřít matrací o omítku a loupat
Obývací pokoj je srdcem townhouse interior designu, kde se setkává relaxace s praktičností. Místo klasické sedačky jsem pořídila rozkládací pohovku modulového typu, kterou lze poskládat do tvaru L nebo U podle aktuální potřeby. Modul o šířce 65 centimetrů je dost velký na to, aby se na něm dalo ležet při sledování filmu, ale úzký, aby nezabral celou místnost. Když přijde návštěva, přisunu dva moduly k sobě a vznikne nocleh pro dvě osoby. Pod sedákem je schovaná zásuvka na ložní prádlo, což eliminuje nutnost tahat povlečení z ložnice přes celý dům. Skvělým trikem je natáhnout na pohovku pratelný potah z bavlny s gramáží 280 g/m², který se dá snadno sundat a hodit do pračky. Děti, káva a čokoláda se na něm nezapíšou navždy. V rohu stojí úzký konferenční stolek z tmavého dubu s policí pod deskou na časopisy a ovlada
Ten click-clack mechanismus mě fascinuje po technické stránce. Všechny součástky jsou kovové a při rozkládání nevydávají žádné nepříjemné skřípání. Sedák se prostě zvedne, lehce zatlačíte a celá konstrukce se sama srovná do roviny. Na rozdíl od starších typů rozkládacích pohovek tu nemusíte nikde nic zaklapávat ani tahat za poutka. Pod sedákem je navíc úzká přihrádka na ložní prádlo. To je pro mě zásadní, protože dřív jsem musela hostovské povlečení skladovat v obýváku v krabici pod konferenčním stolkem. Teď mám dvě sady rovnou u postele a nemusím kvůli nim přerývat celý
Zmínila jsem se o truhlíku. To je další kousek skládačky. V malém bytě prostě nemáte šanci mít samostatný šatník na ložní prádlo. Každý kus textilu musí mít svůj domov. Moje řešení? Dvě proutěné koše na kolečkách, které zasouvám pod konferenční stolek. V jednom mám deky a polštáře, v druhém přehozy a prostěradla. Vypadají přirozeně, rustikálně a přitom skryjí všechno, co má být skryté. Nikdo neuhodne, že v tom koši je náhradní sada povlečení pro hosty. Klíčem k rustikálnímu interiéru je myslet na detaily. Třeba kované úchytky na skříních nebo provazové madlo na zásuvkách. Právě tyhle drobnosti vytvoří dojem, že váš domov není katalogová showroom, ale místo, které ž