Vaření bez bolesti zad aneb jak na kuchyňskou ergonomii

Když mi po pátém králení zeleniny na nevhodné lince přestala cítit pravá ruka, pochopila jsem, že kuchyňská ergonomie není jen módní slovo, ale nutnost. Moje první kuchyň byla malá jako skříň, linka sahala sotva po kolena a nad dřezem jsem se musela ohýbat jako hadr na bidýlku. Postupně jsem zjistila, že nejde jen o výšku desky, ale o celý systém pohybů. Klíčová je práce ve třech zónách skladování, mytí a vaření. Pokud mezi nimi máte méně než 60 centimetrů volné plochy, každé vaření se promění v překážkovou dráhu. Zkuste si přemístit nůž na druhou stranu dřezu a uvidíte, kolik otáček pánve ušetříte. Základním pravidlem je mít nejčastěji používané věci v úrovni pasu, ne v podřepu. Pamatuji, jak jsem si koupila levný nerezový stojan na koření a celý proces míchání omáčky se změnil z boje o život na příjemnou rutinu.



Kdo bydlí v panelákovém bytě s kuchyňským koutem o rozměru 2,5 metru čtverečního, ví, že každý centimetr je drahý. Zde se vyplatí myslet na multifunkčnost, ale ne za každou cenu. Často narazíte na řešení typu vyklápěcí stůl z parapetu nebo výsuvné prkénko nad šuplíky. Tyto vychytávky skvěle šetří místo, ale pokud se musíte při jejich použití krčit nebo natahovat pro hrnec, efekt je opačný. Ideální výška pracovní desky se měří od lokte ohnutého v pravém úhlu k podlaze, mínus deset až patnáct centimetrů. V praxi to znamená, že pro ženu průměrné výšky 168 cm je optimální linka 90 cm, pro muže 95 cm. U nás doma jsme to vyřešili kuchyňskou linkou na míru, kde jsem si nechala udělat jednu část o pět centimetrů vyšší. Manžel ji sice nevyužívá, ale moje záda jsou vděčná.



Častým problémem malých kuchyní je také absence místa pro uskladnění potravin a nádobí. Když není spíž, musíte improvizovat. Mnoho lidí sáhne po bedně s úložným prostorem pod oknem nebo po stole s policemi. To je sice praktické, ale pozor na ergonomii přístupu. Pokud musíte kvůli konzervě květáku odsunout celý stůl nebo prolézt mezi židlí a lednicí, něco je špatně. Skvělou variantou je využít spodní skříňky s výsuvnými koši místo pevných polic. Na rozdíl od běžných dvířek, kde se pro věci vzadu musíte ohýbat do hlubokého předklonu, výsuvný koš přitáhnete k sobě a všechno máte v úrovni pasu. Stejně tak myčka nádobí by měla být ideálně deset až patnáct centimetrů nad podlahou, aby se do ní neohýbala záda. Moje sousedka ji má vestavěnou pod pracovní deskou a po pěti letech má problém s krční páteří. Každá nepřirozená poloha se totiž jednou projeví.



V menším bytě, kde kuchyň zároveň slouží jako jídelna a obývák, se nevyhnete kompromisům. Zde přichází ke slovu nábytek, který ke kuchyni na první pohled nepatří, ale stane se její přirozenou součástí. Například kvalitní pohovka s úložným prostorem pro sezónní talíře nebo stůl na kolečkách, který snadno odsunete, když potřebujete přístup k troubě. Zcela zásadní je, aby všechny úchyty a madla ladily s vaším přirozeným pohybem při chůzi kolem linky. Pokud musíte obcházet ostrý roh, který vám bije do kyčlí, je čas na redesign. V jedné kuchyni jsem viděla geniální řešení v podobě otočné poličky v rohové skříňce, která přivedla hluboko zapadlé hrnce do úrovně očí. Přestala jsem při vaření nadávat a začala si ho užívat.



Když už o malém prostoru, často se stane, že kuchyňský kout splývá s místem na spaní pro hosty. Pak je namístě zvážit varianty, které nezabírají půdorys, ale přitom poskytnou pohodlí. Sama jsem dlouho hledala, jak do jednopokojového bytu umístit nocleh pro maminku, aniž bych musela každý večer stěhovat kuchyňský stůl. Pak jsem narazila na koncept, který kombinuje jídelní lavici s lůžkem na vysunování. Funguje to skvěle. Pokud však vaše kuchyně sousedí s obývacím pokojem a vy hosty ubytováváte častěji, řešením může být i kvalitní sofa bed, který přes den slouží jako posezení. Jen si dejte pozor na materiál v blízkosti kuchyňských par a mastnoty. V tomto případě se vyplatí sáhnout po modelu s pratelným potahem nebo po kůži, případně po variantě s velvet upholstery, která se snadno čistí vlhkým hadříkem.



Jedním z nejčastějších omylů je, že ergonomie končí u dřezu a sporáku. Ve skutečnosti pokračuje u stolu, u kterého jíte. Pokud máte malý jídelní stůl, na který se musíte krčit nebo naopak natahovat, vaše páteř to odnese. A stejně tak i váš spánek. V týdenním provozu, kdy po večeři usedáte k televizi, se kvalitní opora zad stává nutností. Když jsem řešila rekonstrukci, rozhodla jsem se do kuchyňského koutu umístit místo klasické židle pohodlnou lenošku. Zabrala sice víc místa, ale komfort při nedělních obědech se nedá srovnat. Důležité je, aby výška sedáku odpovídala výšce stolu. Mezi sedákem a deskou by mělo být 25 až 30 centimetrů. Příliš nízká lenoška v kombinaci s vysokým stolem způsobí, že budete jíst s hlavou skloněnou k talíři, což po dvaceti minutách bolí šíje.



V neposlední řadě myslete na nábytek, který s kuchyní zdánlivě nesouvisí, ale je v jejím dosahu. Otevřený obývák často pojme i koutek na spaní. Pokud zvolíte pull-out sofa s mechanikou, která se otevře dopředu, musíte mít před ní volný prostor alespoň 60 cm, aby se dal pohodlně vysunout. Tento typ pohovky často trpí na kvalitu matrace, proto doporučuji investovat do modelu s kvalitním foam mattress, který drží tvar a nepropadá se. Matrace by měla být alespoň 12 cm silná, jinak brzy ucítíte lamely postele. Nic horšího než probdělá noc po rodinném obědě, kdy host spí na propadlé sedačce a vy ráno uklízíte rozházené oblečení. Kvalitní slatted frame pak zaručí odvětrání a prodlouží životnost matrace.



Kdybych měla poradit jednu jedinou věc, která změní vaše vaření i život v kuchyni, bylo by to přemístění sklenic s kořením z nejvyšší police do výsuvného šuplíku hned vedle sporáku. Tento zdánlivě malý krok ušetří desítky otoček pánve a zbytečného natahování. Podobně se vyplatí zkontrolovat výšku trouby. Pokud ji máte pod varnou deskou, musíte při vyndavání pekáče dřepět. Trouba vestavěná ve výši očí je ergonomicky mnohem lepší, i když zabírá místo v horní skříňce. Kuchyně je prostor, kde trávíme hodiny, a každá nepřirozená poloha se sčítá. Stačí pár centimetrů a pár intuitivních úprav a místo aby vás bolela záda, budete si vaření užívat. A to je přece to hlavní, ne?